Yuav siv cov telehealth li cas?

Neeg Australia yeej tau tos siv cov kev pab cuam telehealth ntau tuaj ntxiv rau lub caij muaj kab mob coronavirus kis thoob ntuj no lawm. Raws li ib cov xov xwm tau los ntawm lub koom haum Services Australia tau qhia tias tau muaj neeg siv cov kev pab cuam no ntau ntxiv tuaj ntawm 1.3 roob (million) tus lub 3 hlis ntuj ua 5.8 roob (million) zaus rau lub 4 hlis ntuj dhau los no lawm. Yog tias koj ua tib zoo npaj ces koj yeej yuav muaj peev xwm siv cov kev pab cuam telehealth no kom tau txais txiaj ntsim zoo tshaj plaws pab rau koj.

Telehealth

Doctor waving to Telehealth patient-Fatcamera Source: Getty Images

Cov ntsiab lus tseem ceeb:



  • Neeg Australia yeej tau tos siv cov kev pab cuam telehealth ntau tuaj ntxiv txog li 5.8 roob zaus kom lawv ntsib tau tej kws kho mob rau lub 4 hlis ntuj no raws li tej xovxwm tau los ntawm lub koom haum Services Australia tau qhia.
  • Tej kws kho mob (General Practioners-GPs) hais tias cov kev muaj internet zoo siv yuav muaj peev xwm pab kom siv tau cov kev sab laj thiab ntsib kws kho mob tau yooj yim.
  • Cov kev pab cuam txhais lus thiab txhais ntawv (TIS services) yeej muaj pab rau tej neeg 24 teev 7 hnub pab rau tej neeg ntawm cov kws kho mob tej clinic.

cov kev sib Telehealth mus ntsib kws kho mob yeej yob ib txoj xub ke uas tej neeg mob muaj peev xwm nrog tej kws kho mob tham tau hauv online los yog tham tau hauv tej xov tooj uas lawv muaj peev xwm ua tau.

Tej xo xwm ntawm lub koom haum Services Australia yeej qhia tias muaj neeg siv cov telehealth ntau tuaj ntxiv nce ntawm 1.3 roob (million) zaus rau lub 3 hlis ntuj los ua 5.8 roob (million) zaus rau lub 4 hlis ntuj dhau los xyoo 2020 no lawm.

Dr Billy Stoupas uas yog ib tug kws kho mob hais tias cov kev sev cov kev pab cuam telehealth no yuav pab kom tej neeg mob thiab cov neeg ua hauj lwm kho mob sib kis tau tus kab mob coronavirus no tsawg.

Tab sis nws ntseeg tias tej laus neeg ntawm ntau cov neeg coj ntseeg kev cai dab qhuas thiab hais ntau hom lus tsis sib thooj yog cov neeg tsis muaj peev xwm siv tau cov kev pab cuam telehealth uas siv dawb xwb vim rau qhov lawv tsis paub txog tej kev pab cuam no.

Dr Gillian Singleton uas yog tus kis rau lub koom haum Royal Australian College of General Practitioners yog tus coj lub chaw Cabrini Asylum Seeker and Refugee Health Hub ntawm nroog Melbourne.

Nws tshab txhais tias tej neeg muaj peev xwm siv cov bulk-billed los yog siv cov kev pab cuam telehealth pab cuam dawb tau hauv tej xov tooj los yog sib tham hauv video hauv yus tej devices (li xov tooj ntawm tes, computer, laptops, tablet) tau.

Thaum koj npaj ib cov kev teem caij ntsib kws kho mob, ces tej neeg tswj cov kev pab cuam no yuav nug koj tias seb kom xav tham xov tooj los yog xav tham tim ntsej tim muag nrog kws kho ob, los sis yog seb xav tham ua lus xwb los yog xav tham kom pom duab yeeb yaj kiab thaum kom ntsib kws kho mob.
349cbd31-6509-46fc-b826-46fdd3b93ac6

Dr Singleton thiaj qhia tias koj tus kws kho mob yuav xa ib qho link rau koj nyem rau kom koj thiaj muaj peev xwm ntsib tau nws.
Thaum koj nyem rau qhov link kws kho mob xa tuaj ntawd ces koj yeej pom kiag koj tus kws kho mob rau lub caij koj tab tom nrog lawv tham kiag.
Ntawm no yog qee cov txheej txheem yooj yim pab kom koj muaj peev xwm siv tau cov telehealth kom koj tau txhais txiaj ntsim ntau tshaj plaws:

  • Ua tib zoo xyuas koj koj yuav tsum qhia koj qhia koj tus xov tooj yog (raug) rau lub clinic koj yuav ntsib tus kws kho mob ntawd.
  • Nhriav kom tau ib chav uas nyob ntsig to.
  • Siv cov khwb pob ntseg yog koj txhawj tias tsam lwm tus hnov tej lus siv tham.
  • Ua zoo xyuas kom koj muaj internet siv tau zoo.
  • Nrhiav kom tau ib tug neeg pab koj nrog koj zaum ua ke yog tias koj xav tau txais kev pab cuam los siv technology los yog xav tau neeg txhais ntawv rau koj.
  • Siv cov digital device koj loj zog yog tias koj qhov muag tsis tshua pom kev zoo.
  • Tej zaum tsim nyog koj npaj ib co lus nug los yog tej yam txhawj xeeb txog kev noj qab hau huv nrog koj tus kws kho mob tham.
Dr Stoupas hais tias yam tej laus uas yog cov neeg mob ua yuam kev loj tshaj plaws yog lawv pheej hu mus rau tej chaw kho mob thiab pheej xav nrog kws kho mob tham kiag tam sim ntawd.

Vim tej kws kho mob yeej muaj hauj lwm ua thiab tsis khoom, ces qhov zoo tshaj plaws thiaj xav kom xub hu ua ntej mus teev caij tseg tso mam li rov qab hu mus ntsib lawv dua ntxiv.

Rau qhov ib tug neeg Australia twg ntawm 5 tug twg yeej hais lwm hom lus ntawm lawv tsev thiab tsis hais lus Askiv ntawm tsev, ces Dr Billy thiaj hais tias tej neeg mob yeej muaj peev xwm teem caij ntsib tau nrog tej kws kho mob uas hais lawv hom lus tau yog lawv mus nrhiav ntawm lub vas sab .

Tsis tas li no los tej chaw kho mob yeej nrhiav neeg txhais ntawv thiab txhais lus (TIS National) ntawm lub tuam chav Department of Home Affairs uas yeej txhais lus tshaj 160 hom thoob plaws teb chaws Australia no pab rau tej neeg sawv daws.

Thiab feem ntau ntawm cov kev txhais ntaub ntawv thiab txhais lus no ces yeej pab cuam dawb xwb thiab yeej muaj kev pab cuam 24 teev ib hnub twg pab rau tej neeg sawv daws.

Raws li lub koom haum Translating and Interpreting Services (TIS) tau qhia, ces tam sim no nws tsuas muaj cov neeg txhais lus hauv xov tooj pab rau tej neeg xwb.

Txawm li cas los nws yeej tseem tab tom los kho kom tej chaw kho mob thiab tswj kev noj qab haus huv no muaj peev xwm siv tau cov neeg txhais lus uas siv cov telehealth thiab cov video tib si txij lub 8 hli ntuj xyoo 2020 no mus.
c6036d83-1834-470d-a3a1-b95b664558e7
Getty Images/Weeraya Siankulpatanakij/EyeEm

Dr Stoupas hais tias tej neeg mob yeej ib txwm nug tej neeg txhais lus rau lub caij uas lawv tseem tab tom ntsib kws kho mob kom lawv muaj peev xwm sib tham tau 3 leeg ntawm tus neeg mob-tus neeg txhais lus-thiab kws kho mob sib tham tau ua ke, txhais ntawv thiab txhais lus tau raws li qhov tsim nyog thiab.

Thiab lub caij uas tej chaw kho mob yaj sab tau los npaj kom tej neeg mob muaj peev xwm siv tau tej kws kho mob no, Dr Singleton hais tias tsis tas tej neeg mob yuav mus ntsib kiag tej kws kho mob tim ntsej tim muag kiag ntawm tej chaw kho mob kom lawv tau tej ntawv mus sim ntshav, xoo hluav taws xob los yog mus yeeb duab txheeb xyuas khoom nrog cev ntxiv lawm.
Peb muaj peev xwm teem cai rau koj mus ntsib kws kho mob thiab tom qab ntawd ces mam li xa cov ntawv rau lwm lub chaw kho mob lawm xwb. Qhov koj yuav tau ua ces tsuas mus ntsib tej chaw ntawd raws li lub caij koj tsim nyog mus li tau teem tseg lawm xwb.
Tsis tas li ntawd niaj hnub niam no los cov kev mus nqa tshuaj noj kuj yooj yim dua thaum tsis tau muaj tus kab mob COVID-19 sib kis lawm thiab, vim tej kws kho mob cia li xa ib daim ntawv yuav tshuaj xa ncaj qha mus rau tej khw muag tshuaj lawm xwb.

Dr Singleton hais tias yeej muaj ntau lub chaw muag tshuaj yeej tab tom xa tej tshuaj rau tej neeg uas tej zaum yuav kis tau tus mob no yooj yim thiab tsis xav tawm ntawm tsev mus rau ib qho chaw qhov twg thiab.

Dr Stoupas thiaj xav kom tej neeg sawv daws siv tej twj los ntsuam lawv tej ntshav deb puas siab puas qes li cas yog tias lawv muaj tej twj ntawd siv, kom thiaj li muaj peev xwm qhia tau tej xov xwm cuam tshuam txog lawv tus mob rau lawv tus kws kho mob lub caij siv telehealth siv tham ntawd.

Tsis tas li no telehealth (uas yog cov kev ntsib kws kho mob hauv xov tooj los yog video) yeej yog tej yam twj tsem ceeb coj los siv pab rau tej neeg uas raug cov teeb meem mob hlwb thiab nyuaj siab ntxhov plawv tau rau lub caij tseem muaj tus kab mob coronavirus sib kis thoob ntuj no thiab.

Lub koom haum Beyond Blue yeej muaj ib cov xov xwm qhia tias ua ntej muaj tus kab mob COVID-19 no ces yeej muaj tej laus neeg txog li 10 thiab 15% yog cov muaj teeb meem ntxhov plawv tsis qab siab ua dab tsi thiab muaj tej laus txog li 10% yog cov muaj teeb meem nyuaj siab.

Ntxiv ntawd los zoo li tseem yuav muaj tej neeg raug cov teeb meem nyuaj siab ntxhov plawv no ntau tuaj ntxiv txog 35% rau tej laus neeg uas nyob ntawm tej tsev laus thiab.

Thiab yeej tseem muaj tej neeg siv cov telehealth coj los pab sab laj daws kev nyuaj siab tsawg heev rau lub caij muaj tus kab mob COVID-19 sib kis thiab.

Raws li lub koom haum Services Australia cov xov xwm tswj kev noj qa hau huv Medicare ntawd, ces tsuas muaj tej neeg txog li 66,000 tus ntawm tag nrho 2.4 roob cov kev siv telehealth mus ntsib mus cuag tej kws daws teeb meem nyuaj siab ntxhov plawv rau xyoo 2018-2019 xwb.

Txawm li cas los lub 4 hlis ntuj no nkaus xwb yeej tau muaj tej neeg tau siv telehealth hu mus thov kev pab cuam daws teeb meem mob hlwb thiab nyuaj siab ntxhov plawv txog li 52% lawm thiab.

Tam sim no ces Dr Sanjay Khanna uas yog ib tug kws pab daws tej neeg cov teeb meem nyuaj siab ntxhov plawv yeej muaj hauj lwm ntau heev yuav tau los pab tej laus neeg daws tej teeb meem no rau lub caij tseem muaj tus kab mob coronavirus kis thoob ntuj no thiab.

Nws ntseeg tias tej neeg paub daws cov teeb meem mob hlwb thiab nyuaj siab ntxhov plawv uas paub tej neeg raug cov teeb meem no tej lus thiab kab lis kev cai ntawd yog cov muaj peev xwm pab tau tej neeg raug cov teeb meem no zoo dua thaum siv cov telehealth rau lub caij tseem muaj tus kab mob COVID-19 no.
Telehealth
Siv cov telehealth services pab cuam kom koj ntsib tau kws kho mob hauv xov tooj los yog hauv tej video (SBS) Source: SBS

SBS

Dr Khanna yeej tau pom tej laus neeg uas yog cov neeg mob uas tuaj xyuas lawv tej me nyuam ntawm teb chaws Australia no ua ntej yuav muaj tus kab mob coronavirus no sib kis thiab. Ces thiaj ua rau tej neeg no nyuaj siab thiab tsis qab siab ua dab tsi thaum lawv raug txwv tsis pub ncaim ntawm teb chaws Australia no rov qab mus tsev vim muab teb chaws Australia raug kaw thiab tsis pub tej neeg mus ncig qhov twg lawm.
Lawv tej visa yeej tag sij hawm lawm thiab lawv siv nyiaj ntau heev kom lawv muaj peev xwm rov qab mus tau rau lawv lub teb chaws tab sis zoo li tej xwm txheej no haj yam phem zuj zus tuaj lawm xwb.
Txawm li cas los Dr Khanna yeej muaj peev xwm hais tau ntau hom lus li lus Urdu, Hindi, Punjabi thiab lus Askiv (English) los tej neeg mob feem ntau mus ntsib nws yeej tsis yog cov neeg hais ntau hom lus thiab coj ntseeg ntau yam kev cai dab qhuas uas mus ntsib nws li, vim tseem muaj tej neeg ntaus nqe yuam kev rau cov neeg mus nrhiav cov kev pab cuam daws kev nyuaj siab thiab mob hlwb no.

Raws li Dr Khanna hais ces tej neeg mob xum mus ntsib lawv tej kws kho mob uas hais tib yam lus li lawv thiab coj ntseeg tib yam kev cai dab qhua li lawv xwb, tab sis yeej tsis mus ntsib tej kws paub daws cov teeb meem nyuaj siab ntxhov plawv uas paub lawv hom lus los yog coj ntseeg tej kev cai dab qhuas tib yam li lawv li txawm tias Australia yeej muaj cai zoo heev los tswj kom tsis txhob pub qhia tej neeg no tej xov xwm ntiag tug rau lwm tus paub li.
Kuv yeej muaj ib tug neeg mob ntawm ib cov neeg zejzog pawg tsawg uas tsuas muaj qho tus thiaj nyob ntawm xeev Western Australia yeej muaj kev txhawj xeeb kawg li.
Cov neeg mob coob leej ntau tus ntawm tej zejzog yaj sab uas tau mus ntsib Dr Khanna ces yeej yog cov neeg ntawm ntau lub xeev uas lawv nrhiav tsis tau tej kws paub daws kev nyuaj siab uas paub lawv hom lus xwb.

Dr Khanna thiaj xav kom tej neeg uas siv cov telehealth services no sim ua ntej yuav ntsib lawv tus kws kho mob tiag tiag kom tsis txhob muaj teeb meem rau cov kev siv telehealth thaum lawv ntsib lawv tus khws kho mob.

Nws hais tias yeej muaj qee zaus uas tej neeg yeej tsis paub tias yuav saib lub tshuab yees duab (camera) qhov twg li, thiab ua rau lawv cia li qw nrov nrov los yog cia li nthe los yog cia li ua rau lawv tsis tham dab tsi hlo li lawm.

Yog li ntawd nws thiaj xav kom nrhiav ib tug neeg twg los pab yus li ib tug nurse, kws kho mob (GP) los yog ib tug neeg uas yus ntseeg siab ntawm yus tsev neeg los pab yus rau lub caij yus siv telehealth nrog kws kho mob sib tham ntawd.

Dr Singleton thiaj xav txhawb nqa kom tej neeg uas tseem npaj yuav siv cov telehealth mus ntsib kws kho mob ua thawj zaug yuav tsum tau txheeb seb puas yuav tau them ib yam nqe dab tsi cuam tshuam txog cov kev teem caij mus ntsib tej kws kho mob thiab.

Hos tej kws kho mob (GP) los yeej muaj peev xwm tawm tswv yim nrog tej neeg mob hlwb npaj kom tau ib cov tswv yim tias yuav mus siv tau 10 cov kev daws kev nyuaj siab ntxhov plawv nrog tej kws pab daws kev nyuaj siab los yog tsoom fwv yeej pab them qee cov kev kho cov teeb meem mob hlwb thiab daws kev nyuaj siab no thiab.
20bcfe6a-7416-409f-b6a2-fc1db07f582d
Getty Images/Westend61

Dr Gillian hais tias txawm cov telehealth tsis yog ib cov kev pab cuam uas yuav coj los siv hloov tau cov kev mus ntsib kiag tej kws kho mob tim ntsej tim muag kiag ntawm chaw kho mob, los yeej yog ib cov kev pab cuam uas muaj peev xwm pab yus ntsib tau kws kho mob ntawm xov tooj los yog video tau yam tsis tas mus ntsib kiag ntawm chaw thiab.
Vim thaum peb tseem kaw kho mob ces tej lees kais yeej qhia rau peb tias 90% ces yeej sab laj nrog tej neeg mob thiab nug lawv thiab seb lawv mob li cas thiab tsuas muaj 10% thiaj yuav tau ua tib zoo txheeb xyuas tus neeg mob lub cev xwb.
Txawm li cas los  Dr Stoupas yeej xav kom tej neeg sawv daws mus ntsib tej kws kho mob uas nyob ze ntawm lawv txawm tias yuav siv cov telehealth mus ntsib tej kws kho mob ntawd.

Tej chaw kho mob thoob plaws teb chaws Australia no yeej muaj ib cov cai los tswj tsis pub tej neeg nyob sib ze ua ke thiab yuav tsum tau ntxuav lawv tej tes thiab tus lawv tus kheej kom huv si kom txhob kis tau tus kab mob coronavirus rau lwm tus los yog kis ntawm lwm tus neeg rau lawv.

Thiab zoo li yeej tseem yuav rov qab muaj tus kab mob coronavirus no rov qab sib kis tau ntxiv ces Dr Singleton thiaj nqua hu tej neeg mob kom txhob ncua thiab kub siab mus kho mob los yog mus ntsib tej kws kho mob vim lawv ntshai tias tsam kis tau tus mob SARS-CoV-2 (COVID-19) no.
Yeej muaj tej yam uas yus ncua tau me ntsi ib ntus, tab sis yog yus muab ncua ntev heev lawm ces yuav ras los ua ib cov teeb meem loj tau rau yus thiab.
Tej neeg nyob ntawm teb chaws Australia yuav tsum nyob kom nrug ntawm lwm tus neeg li 1.5 metres. Mus txheeb koj lub xeev seb ho muaj cov kev txwv tsis pub tej neeg sib sau li cas ntxiv.Yog tias koj ntseeg tias tej zaum koj kis tau tus kab mob coronavirus no, ces hu nrog koj tus kws kho mob tham (tsis txhob mus ntsib nws) los yog hu tau rau lub koom haum National Coronavirus Health Information Hotline tus xov tooj 1800 020 080.
 
Yog koj xav tau txais cov kev pab cuam daws kev nyuaj siab uas thov tau siv 24 teev 7 hnub hauv xov tooj ces hua tau rau lub koom haum  tus xov tooj 13 11 14 los yog lub koom haum  tus xov tooj 1300 22 4636.Thiab yog tias koj xav tau neeg txhais lus ces hu rau lub koom haum National Translating and Interpreting Service tus xov tooj 131 450 ces koj yeej muaj peev xwm hais kom lawv nrhiav cov neeg txhais koj hom lus pab rau koj tau.Los yog tias koj ua tsis taus pa lawm thiab ho mob sab mob hnyav heev thiab xav tau txais kev pab cuam kom sai li sai tau ces hu rau Emergency Service tus xov tooj 000 tau.
 
SBS yeej kub siab los qhia tej xov xwm tshiab txog cov kab mob coronavirus (COVID-19) ua 63 hom lus rau Australia tej neeg zej zog. Yog koj xav paub txog ntau yam xov xwm ua ntau hom lus ces koj mus txheeb xyuas tau ntawm  thiab txheeb xyuas tau cov xov xwm no ua ntawv Hmoob thiab lus Hmoob ces mus saib tau  ntawm .
Mloog tau  rau hnub zwj Teeb (Thursday) thaum 6 pm AEDT thiab hnub zwj Hnub  (Sunday) thaum 11 am AEDT los yog koom tau ntxiv ntawm  thiab subscribe los sis yog download thiab mloog tau ntau cov podcasts (xov xwm ua suab) ntawm, thiab  los yog download  kom koj mloog tau SBS Hmong.





Share
Published 9 July 2020 9:17pm
By Amy Chien-Yu Wang
Presented by Vixay Vue
Source: SBS Settlement guide


Share this with family and friends